Poslední grafické úpravy:
Brutus - Plasy, 27.-28.7.2002
Ahóooj!!! Tak jsme se zhruba po měsíci setkali znovu pod otevřeným nebem, tentokrát za účelem společného prožití tradičního rockového dovádění se skupinou Brutus,
které se na přelomu prázdnin koná v Plasích již tradičně. Vzhledem k tomu, že jsme všichni z různých koutů naší vlasti, jsme se sešli až v nadočekávání hojném počtu, což hodnotím jako skvělé a myslím,
že ti kteří se nemohli prostě dostavit toho určitě moc litují. Opravdu to stálo za to, ty kousky dvou dnů zase prožít pohromadě s těmi skvělými osůbkami. Sestava byla téměř kompletní, chyběli nám, a to moc, Máca, Láďa a Pavel. Početní deficit nahradili Tomáš - Betky brácha, a Pavel - kaplický, Maruščin hoch.
Jen pro rekapitulaci tam byli kromě zmiňovaných kumpánů: Radka, Širda, Fulda, Betka, Eržika, Maruška, Janička a Hanči - Háček, která má u mně vroubek, neb mně nazvala zrádcem, aniž tušila, že jsem, po dlouhém mlžení mém a nakonec i Širdovo, byl v Plasích dříve než oni a připravoval Specnaz přepadovou akci.
Ale nakonec se to nějak zamotalo a tak jediné, poměrně vlažné :-D, překvapení bylo, když Širda vešel do spací komnaty, držel svou novou (mou starou) kytaru, no a někde v dálce jsem přicházel já a hrál na tu svou novou.
A co se ve skutečnosti všechno odehrávalo dál???
V Plasích jsme se doslova srazili okolo sedmé hodiny večerní, kdy se to celé dění kolem jmenované skupiny začíná rozjíždět, v místním konventu, kde nám Radka zajistila ubytování. My jsme na rozjezd vypili dvě "houby".
Jednu rumovou a jednu z červeného vína. Naše řady rozšířil také Tomáš Kalina, brácha Betky, který svým způsobem vnesl do party i nového ducha a rozšířil činnost o jisté druhy zábavy a sebetrýznění. :-D...
Takto poznamenáni jsme se pomalu vydali na dějiště večera, kde už na nás měl čekat Fulda. Čekal, ale ne sám, a tak tu rumovou houbu, co měl původně pro nás, vypil s kamarády, čímž se téměř vyřadil
z dalšího dění, neboť "jí" měl skutečně jak zákon káže. Po vzájemném oťukávání se všech s novým neznámým - Pavlem, Maruščiným hochem, který přivezl kaplické holky a Širdu, který tam byl na týdenní pracovní návštěvě, jsme se seznámili
ještě se dvěma děvčaty, Marťou a Maruš, načež jsme se přesunuli na parket, kde začlo další - hlavní - křepčení. Večer skutečně utíkal jako voda a než jsme se dosyta vydováděli, byl konec a to doslova.
Najednou se naše grupa rozpadla na atomy a molekuly a tak začalo velké shánění a čekání, až se to všechno sleze ke konventu. Jojo...jak ten večer hezky pokračoval si nedovedete představit. Velký kruhový stůl, kolem něj dvanáct židlí, prostě jako v bájném
Kamelotu, onom zlatém hradě, kde kolem dubového stolu sedával král Artuš se svými poddanými - rytíři kulatého stolu. Ale místo krále Artuše a jeho pánů (kumpánů) jsme zasedli kolem stolu mi (tedy to co neodpadlo, viď Fuldo???) a místo Excaliburu se
zablýskly struny mé fungl nové kytary, jejíž premiérový večer s přáteli tímto začal. Poté co jsme zazpívali pár již téměř odrhovaček, se notoričtí spáči přesunuli do vedlejčí komnaty a oddali se vyčerpávajícímu, naším kraválem a Fuldovým chrápáním rušenému, spánku.
Stopy té noci - zmačkaniny v tváři a opuchlé červené oči - srovnaly poránu až půlhodinové kosmetické úpravy. Škoda, že mé jindy pohotové oko fotografa, nezachytilo přes antireflexní vrstvu mé Tokiny 70 - 150mm, f:3,2 tento výjev na fotografický materiál...
My ostatní - notoričtí pěvci, jsme již v podstatně prořídlé sestavě pokračovali v hraní, zpěvu a skřehotání (nedá se tomu skrze vykřičený hlas asi ani jinak říkat - pozor, teď mluvím o sobě, protože ostatní měli hlásek úplně jak stříbrnou nitku). Poté se někam Širda
vypařil a najednou tu byl Merlin. Né, nebyl to Merlin. To jenom z kouřového oblaku vystoupil Tomáš a s ním přišla nová víra, pro kterou ihned získal kumpána - Širdu, který stále hledá, ke které víře by měl konvertovat. No, po paličkovém dýchánku, pro který jsem musel
obětovat svoji téměř plnou láhev perlivé vody, byli obá kumpáni, jak Merlin tak i Širda, velmi veselí. Ostatně, celý dýchánek jsem pečlivě zdokumentoval svou fotovýbavou, takže po dovolené budou fotky k dispozici. Ale poté venku již započli ptáci oznamovat příchod nového jitra,
a tak se i to torzo nás pomalu odebralo ke spánku...Dobrou noc děti.
....poté co mně probudilo prázdno vedle mně a kašel, jsem vykoukl z okna a bylo krásné ráno, nebe bez mráčku a teplo. Radka, jako správná čarodějka, opustila oknem budovu a spěchala za kastelánem. Než se vrátila, měli jsme na krku průšvih, neboť Fulda následujíce Ráďu, byl přistižen
místním hlídačem. Snad se z toho vyklubaly jenom výhrůžky. Mimojiné si fulda natrhl kalhoty o hřebík, který sloužil v okně jako zarážka, ale momentálně posloužil jako past na lupiče. Mezitím, než se Ráďa vrátila, nás opustila ona dvě děvčata, která s námi neplánovaně přenocovala na zámku.
My jsme si zatím prohlédli fotky Betky a deník Markéty, Širdovy sestry, který poměrně ftipně a obrazově dokumentoval všechny velké akce, kterých jsme se, tato Kaceřovská partička a většiny i já, účastnili. Bylo to hezké vzpomínání. 10.00. Vstávají notoričtí ospalci, zažehlují tváře a oblékají
si nedělní šaty. Že by se chystali do kostela? Není tomu tak. Chystají se domů, resp. do Kaceřova, vyhodit tam Širdu a navštívit jeho rodinu. Z jejich plánů vyjímám ještě také návštěvu přehrady v Hracholuskách. Kašel pozvolna přešel v laringitidu, kterou jsem rozehnal dvěma aspiriny a horkým
čajem, který samaritánka Ráďa navařila, a potom už jsme se věnovali pokračování v hudební produkci, která tak trochu dvojsmyslně písní Nothing Else Matters, měla ukončit toto opět plodné, poučné a zajisté pro všechny z nás příjemné setkání. Zhruba v poledne jsme opustili útroby konventu, a
s těmi, co příliš nespěchali, se přesunuli do místního kláštera, kde erudovaná a renomovaná průvodkyně Ráďa předvedla zajisté svoji nejlepší prohlídku, která byla jenom pro nás, se zpíváním v kapli, kocháním se nádhernými obrazy a freskami a také relikty z nějakého řezbářského sympozia.
Po prohlídce se již kapličtí a Širda po krátkém a bezbolestném rozloučení nalodili do Fabie (jak se tam mohli vejít doteď nechápu) a já se pomalu za doprovodu Radky přesunul na místní autobusovou zastávku, kde jsem o chvíli později nasedl do autobusu ve směru Plzeň....
![]() 14 |
![]() 15 |
![]() 16 |
![]() 17 |
![]() 18 |
![]() 19 |
![]() 20 |
![]() 22 |
![]() 23 |
![]() 24 |
![]() 25 |
![]() 26 |
![]() 27 |
![]() 28 |
![]() 29 |
![]() 31 |
![]() 33 |
![]() 34 |
![]() 35 |
![]() 36 |
![]() bety1 |
![]() bety2 |
![]() bety3 |
![]() bety4 |