Denní plán:Celá voda probíhala v duchu pohody a zejména někteří jedinci ji pojali jako výcvikový tábor pro sebe, ale také pro ty, kteří mají zájem. Kormidelníci na lodích připravovali svým háčkům různá úskalí a překvapení a další náročné situace. Zejména oblíbené byly ranní rozcvičky, které vydržely pouze tři dny. Většina děvčat ráda přijala filozofii Specnaz, zejména tu věc, že co tě nezabije, tě posílí. Kompletním výcvikem prošla Janička, která abdolvovala čtvrtý den rozcvičku přímo v lodi. Všechny by zasloužily medajli za statečnost. Ještě jednu věc bych zde rád podotkl, losování posádek probíhalo natřikrát a potřetí vyštěpila snad jediná možná kombinace, která umožňovala přežití všech členů výpravy.
Z lodního deníku Radky:
Ráno jasný, ráno slunný. Po snídani (snídaně nemusí být vždycky jen ráno - pozn.aut.) se někteří z nás vydávají obhlédnou hrad nad řekou zblízka. Nelitujeme. Hrad je sice z 2.pol. 13.stol., ale za renesance přestavěn, takže omítky ještě stále zdobí psaníčková sgrafita, jedno vedle druhého. Ještě omrknout most pojící hrad s vedlejším svahem a rychle zpět, neboť již přijely lodě. Jejich půjčení zajistili Širda s Petrem od firmy Bisport z Týnce nad Sázavou. Jsou plastový, celý žlutý, což je sice děsný, ale materiál to vynahradí. Uvidíme, jak budou nerozbitný. Poskládáme se do nich následujícím způsobem: Fulda a Eliška (vražedná to kombinace hlavně pro Elišku, protože je nejčastějším terčem popichování a zvlášť Fulda prohlašuje, že je vlastně jen další zavazadlo), Širda a Jana, Petr a Hanka, Laďa a Maruška, Radka a Betka a nakonec Pavel, který zatím pojede sám.
Ahoóój, Sázavo. Konečně jsme tady a můžeme jet. Jezy, peřeje, voleje, radujeme se jak malé děti. Není tedy divu se nejčastěji ozývá: "DOBRÝ, DROŽĎáááá!" Za zpěvu i pádlováni se dostaneme k první hospůdce. Pivo posilní (a ten rum, co už se vypil taky) a známý milovník piva Fulda si ho nechá natočit ještě s sebou do flašky. Taky pak podle toho vypadá. Fulda, ne to pivo. Za celý den byla jen jedna menší kolize, to když Radka s Betkou přetahovaly na jezu u Bohumilic loď. A jelikož koňadra byla slabá, nevydržela proud vody a praskla. Nezbylo nic jiného, než loď doběhnout, chytit a loudit koňadru novou, alespoň trochu pevnější. Radka se této činnosti zhostila dokonale a skokem plavmo mezi kameny loď zachránila. Den se rychle chýlí ke konci, cesta se protahuje a na některých lodích již vládne nervozita, když konečně dorazíme do Horky. Hladoví se vrhneme po večerní koupeli v řece na ešusy, ve kterých záhy zavoní jídlo. Když zazní první tóny písniček, zpíváme a je nám fajn. Po chvíli se přidá i jeden muž z vedlejšího stanu. (a kterej???:-O) Jeho příchod je však takovým danajským darem, neboť přinese s sebou i vodku, která hlavně Petrovi se Širdou náramně zachutná. A pak najednou Zdeněk, sedíc jako Petr na bandě, hrábl do strun a překulil se na zem. Petr ho se smíchem následoval a jen díky pařezu a mírnému dolíku, ve kterém bylo prý příjemné teplo, neskončil v řece. (voni mně chtěli zachraňovat z tak příjemnýho hnízdečka) Ale hrál dál. Po chvíli byl přemožen a přesunut do stanu. Ještě jedna hláška se ozývá každou chvíli: "TY SEŠ FEŤáááK!"