Denní plán:Plánování je na vodě důležitý moment. Existují různí vodáčtí průvodci, papíroví pomocníci, kteří se ukazují být velmi nepraktickou pomůckou. Jednak jsou psané pro slečinky (tadyto nejezděte - je tam kamínek, tady vám vlnka skočí do lodi, tady v tom kempu nemají sprchu atd.), navíc se rozmočí a už nikdy se nedají dohromady. Takových zkušeností máme dostatek. Navíc co výrobce, to názor. V jednom průvodci je jez sjízdný, v dalším pouze s helmou a na singl-kajaku. Pravý Specnaz sjede všechno, protože jinak nemá na Specnaz :-D...
Z lodního deníku Radky:
To je probuzení. 
V chatce. Je až s podivem, že se do této dvoupatrové chatičky narvalo 12 lidí. Jak je ale vidět, zvládneme všechno. Teda skoro všechno. Vstávání a balení nám stále činí potíže.
A tak i když nemusíme skládat stany, vyrážíme tradičně v poledne. Ani dnes není moc dlouhý úsek, s bídou dvacet kilometrů. Slunce přímo pálí na cestu, pádlujeme pozvolna. Většina jezů se dá sjet,
což je super zážitek. Ani nepadáme moc do vody. Kromě jednoho jezu, který nedovolí v suchu projet Petrovi a Hance (jednou to přijít muselo...).
Před jezem v Čerčanech je strašně lákavý most. Asi šest metrů nad hladinou, pod kterou je dostatečná hloubka, abychom si mohli zaskákat. Jen málokdo odolá. Tři-dva-jedna-skoč! 
Nádhera, fakt bomba.
Akorát člověk v letu stihne jen se nadechnout a už je ve vodě. Krása. A pádlujeme dál. Na dnešek jsme sice měli naplánováno dojet až do Týnce, ale po zastávce ve Zbořeném Kostelci na "jednom" se už
nikomu moc dál nechce. Tak si ty asi tři kilometry odpustíme. Fulda vyjedná další bizardní nocleh, tentokrát pod takovým zahradním plátěným přístřeškem, který kryje prkna, kde byla včera diskotéka.
A jak to vlastně bylo? Fulda: "Na co je támhleta stříška?" Správce: "Tam byla včera rockotéka". Fulda: "A dneska je tam taky rockotéka?" Správce: "Ne, tam dneska spíš ty." Fulda: "A za kolik?" Správce: "Já nevim, snad zadarmo...???".
Přímo nad kempem se tyčí zbytky hradu Kostelce. Nejen lákavá podvečerní procházka, ale i lákavé místo na přenocování. Radka a Láďa neodolají a ještě před půlnocí se vydají zpět mezi hradby a zbytky paláců. Hvězdy září po celé obloze, bude hezky.
Celkový dojem ještě zlepšuje pomyšlení, že usínáme v místě, kde každý kámen by mohl vyprávět kus historie. V půl páté přijde i Eliška a Martin, kteří dosud byli dole, kde Petr se Zdendou hrajou na kytary. Oba byli pozváni přímo k hlavnímu stolu,
takže se smáli, že je to jejich první velká veřejná produkce. O spokojenosti přihlížejících není pochyb. Dobrou noc.
Jen na vysvětlenou k projekci: měla tam hrát nějaká trampská skupinka, ale kapelník byl asi nějakej unavenej a tak to bylo už jen na nás. Člověk, i když něco dělá, tak by to měl umět aspoň trochu, aby to k něčemu bylo. Měl bych se naučit Man on the moon od R.E.M, protože toho večera jsem ho sám zahrát nedovedl a marnej pokus o to udělat trochu radost se minul účinkem. :-D. Viď Hani, kdopak to tam tak špatně hrál u sousedního ohýnku???